Engliš Karel

* 17. 8. 1880 Hrabyně (o. Opava) - + 13. 6 1961 Hrabyně 

Ministr financí ČSR, první rektor Masarykovy univerzity v Brně, rektor Karlovy univerzity v Praze, děkan Vysoké školy technické v Brně, guvernér Národní banky československé. 

Řezník Antonín Engliš (*1817) po plodném manželství s Konstancií, s níž měl 8 dětí, ovdověl a ještě se v r. 1879 oženil podruhé. Druhou jeho manželkou byla Marie, dcera opavského finančního strážníka Josefa Koukola ze Štítiny a jeho manželky Terezie Hanušové z Kateřinek. Stárnoucím manželům Englišovým se narodilo jediné dítě, syn Karel, kterého pokřtil legendární hrabyňský farář Jan Böhm. Karel byl velmi nadaným studentem, od r. 1892 studoval  na české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Studoval zde u Albína Bráfa, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 1913–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu[2] za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 1918–1925 byl členem národně-demokratické strany a v letech 1920-1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. Dne 2. září 1925 složil svůj poslecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany.[3] Poté ještě v roce 1925 spoluzaložil Národní stranu práce. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé. Jeho zásluhy ve vědním oboru národní hospodářství byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, mimořádným členem se stal 19. března 1927, řádným 9. dubna 1946.[4] Vzápětí po Mnichovské dohodě (1. října 1938) inicioval převoz ostatků Karla Hynka Máchy z Litoměřic, které měly připadnout Německu, do Prahy.[5]

V roce 1919 se stal profesorem a prvním rektorem nově založené Masarykovy univerzity v Brně, na jejímž založení se podílel. V letech 1947–1948 byl rektorem Univerzity Karlovy. Po převratu v únoru 1948 abdikoval na všechny své univerzitní funkce a vynuceně se stáhl z veřejného života. V srpnu 1952 se musel na základě administrativní persekuce vystěhovat z Prahy. Englišovi se podařilo získat souhlas úřadů s tím, že se mohl vrátit do rodné Hrabyně.[6] V posledních letech života byl terčem řady omezujících opatření v osobním životě, jeho dílo bylo komunistickou propagandou silně kritizováno a jeho spisy byly zakázány a vyřazeny z veřejných knihoven.  Kvůli vytrvalé šikaně komunistické totalitní moci, která spočívala zejména v neustálých domovních prohlídkách a také v tom, že mu byl několikrát drasticky snížen původně velmi vysoký důchod až na naprosté minimum, zemřel po letech strádání ve velmi skromných podmínkách pouze za podpory rodiny a nejbližších přátel.

Engliš byl svým založením perfekcionistou zvládajícím složité verbální teoretické konstrukce. Charakteristické jsou pro něj obšírné polemiky s odpůrci, kde vyčerpávajícím způsobem rozebírá veškeré argumenty a protiargumenty. Jako přednášející obohacoval svá vystoupení hlubokými praktickými exkurzy. V roce 1991 mu byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

V roce 1990 byla v Praze založena Společnost Karla Engliše a v roce 1994 byla zřízena Masarykovou univerzitou v Brně Cena Karla Engliše, která byla každoročně udělována významnému ekonomovi.  V současnosti je každý rok nejlepším studentům jednotlivých oborů na UK udělována Cena rektora pro nejlepší absolventy Univerzity Karlovy: Cena prof. MUDr. Karla Weignera – lékařské obory, Cena prof. JUDr. Karla Engliše – společenskovědní obory (PF, FF, FSV, FHS), Cena prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského – přírodovědní obory, Cena Josefa Dobrovského – teologické obory, Cena prof. PhDr. Václava Příhody – učitelské studium . Po Karlu Englišovi je také pojmenována soukromá Vysoká škola Karla Engliše v Brně a ulice v Praze 5 na Smíchové a v Opavě.

Zdroj: wikipedie.cz