Historie

Hrabyně je připomínána v t 1377. Dřevěná kaple zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie je uváděna v r. 1497. Tradicí v Hrabyni se staly Mariánské slavnosti a to již od 18. století. Zděný kostel vybudovali v letech 1723-31 majitelé panství hrabata Mitrovští, do nynější podoby byl uveden úsilím vlasteneckého kněze P. Jana Böhma v letech 1885-86.

Ke vzniku poutního místa se váží dvě pověsti. Dle první byl obraz Panny Marie v době válek ukryt neznámým cizincem v hustém hloží na místě dnešního kostela. Ten se patrně pro nemoc či úmrtí nemohl pro obraz vrátit. Později byl obraz objeven pasákem vepřů, který zde hledal zaběhlé stádo.

Druhá pověst vypráví o sedlákovi, který přijel do míst dnešního kostela s vozem naloženým dřevem, nemohl však vyjet nahoru. Aby koním ulehčil, shodil synka spícího na voze tak nešťastně, že ho zabil. Pod dojmem hrůzného činu vykonal kající cestu do Říma, kde požádal papeže o rozhřešení. Papež mu ho udělil a současně mu dal obraz Panny Marie, aby na místě, kde zabil svoje dítě, postavil kapli a do ní zavěsil obraz. Tolik pověsti.

Poutní trojlodní kostel s věží v novorománském slohu, o jehož výstavbu se v letech 1885-87 zasloužil tehdejší farář Böhm, je obklopen vzrostlými stromy. Na hlavním oltářem se nachází uctívaný obraz Matky Boží s Ježíškem, silně postříbřený; ikonograficky připomíná Pannu Marii Čenstochovskou. Na vítězném oblouku je malba vítání poutníků farářem Böhmem a historie hrabyňského obrazu podle první legendy. Na stropě jsou výjevy ze života Panny Marie a loretánské litanie. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému, sv. Aloisi, sv. Josefu a sv. Janu Evangelistovi.

Nelze se nezmínit o dnes již legendárním hrabyňském faráři P. Janu Böhmovi (1824-1909), který od r. 1863 po 45 roků působil v Hrabyni. Byla to zcela výjimečná osobnost, v lidové paměti rázovitý a drsně laskavý kněz, v němž prostá lidská opravdovost vítězila nad kněžskou důstojností. Při oslavách jeho stých narozenin nazval ho slavnostní řečník, hrabyňský rodák dr. Karel Engliš, ministr financí, guvernér Národní banky za první republiky "patriarchou zašlých dob", tj. slezské doby obrozenecké.

Pan farář Jan Böhm se narodil 15. srpna 1824 ve Studénce právě na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Jeho myšlenkou bylo postavit v Hrabyni velký chrám zasvěcený právě Panně Marii. Do Hrabyně přišel 19. srpna 1863, když se uvolnila fara v Hrabyni byl na ni Řádem německých rytířů dosazen. Roku 1885 byl položen základní kámen pro stavbu chrámu. Starý kamenný kostel chátral a tak po překonání překážek byl starý kostel zbourán a na jeho místě byl postaven nový chrám mohutný a důstojný, vysvěcený roku 1887. Na jeho fasádě se z původní stavby dochoval soubor barokních soch od Jana Michaela Scherhaufa z 1. poloviny 18. století. Působení známého faráře Jana Böhma připomíná pamětní deska na budově fary. Od zrušení patrimoniálního zřízení v roce 1850 patří Hrabyně nepřetržitě do okresu Opava.

Pan Farář Böhm byl velkým vlastencem, dobrým kazatelem, byl starostlivý, nenáročný duchovní správce své farnosti, byl majitelem záslužného kříže s korunou válečné medaile, dlouholetým předsedou a prorektorem Zemského včelařského spolku, čestným členem městečka Hrabyně a členem mnoha spolků. Byl spoluorganizátorem Tábora lidu v Hrabyni dne 30. 6. 1889. Zemřel velice chud v únoru 1909 a je pochován u kostela. Na farní budově mu byla odhalena pamětní deska u příležitosti nedožitých stých narozenin. V roce 1938 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domku ve Studénce.

Nehynoucí pomník mu získal bard slezského lidu básník Petr Bezruč, který spolu se svým otcem prof. Antonínem Vaškem jako mladý hoch putovával do Hrabyně. Svoje dojmy zvěčnil v básni "Hrabyň", z níž je několik následujících veršů:

Dávno je tomu, tenkrát jsem býval hezounký hoch po cestě jsem zpíval, korouhev napřed, za ruku otec vedl mne dolem a vedl mne horem, vedl mne po poli a vedl mne borem, až přišla Hrabyň, vysoká Hrabyň, mohutný kostel s Marií Pannou

Zdroj:Poutní místa na Moravě a ve Slezsku